Měsíc lovce

4. února 2014 v 22:17 | Galzra |  Něco jako povídky
Mraky se rozestoupily a na ztemnělou krajinu dopadlo měsíční světlo. Les působil tajemně a zároveň vábil ke klidné procházce. Říčka nedaleko jako by náhle utichla, voda v ní tekla pomalu a přesto divoce. Zvěř jako by tušila blížící se pohromu a raději byla tiše zalezlá ve svých doupatech.
Klid před bouří.
V dáli u skalisek se něco pohnulo. Ozvalo se táhlé zavytí. Měsíc nabýval na kulatosti a všem, kdo to slyšeli, bylo jasné, že to není vlk s obyčejnými tužbami dravého zvířete. Znovu se opakoval děsivý zvuk, rozléhající se po okolí, a les nyní vypadal o něco zlověstněji.
Po jehličnaté cestě byly slyšet kroky, z nichž prýštila jistota. Cvak.
"Dnes neutečeš."
Prohlásí muž do ztemnělé krajiny a v poklidu nabíjel svou zbraň. Věrná pistole a staré dobré posvěcené stříbrné střelivo.
Lovec napnul uši. Hrozilo mu nebezpečí, ale jeho srdce bilo stejně klidně, jako kdyby se procházel po svém domě a ne po domově bestie s vlčí kůží a lidskou chytrostí.


Očima vyhledával jakoukoli nerovnost v houští kolem. Otáčel se, aby viděl všude. Nevěděl, odkud útok přijde, ale věděl, že přijde. Stejně jako věděl, že jeho protivnice už o jeho přítomnosti.
Když se s tímto démonem střetl prvně, viděl oči, které přísahaly, že o ní ještě uslyší. Němá výzva k boji na život a na smrt. Nyní si jen bestie hrála s jeho trpělivostí.
Křup.
Ozvalo se kdesi za zády lovce. Neotočil se. Věděl, že se vlkodlak tímto prozradil a vystartuje ze svého úkrytu.
Ve chvíli, kdy ta hrátka přírody vyskočila ze křoví, ohnul se k zemi. Překvapené zvíře dopadlo před lovce, jenž během jejího otočení srovnal postavu a již stál v plné síle a mířil svatou zbraní na její lebku
"Grrrrr."
"Nevrč. Tohle je daň za tvé hříchy."
Vlčí tvář neměla mnoho známek lidskosti, ale její oči se mu smály.
Nechápal to.
Mohl to pekelné stvoření odpravit a jít… místo toho ho oči hypnotizovaly a donutily ho váhat.
"Konec hry."
Pravil rázně, jakoby se vyškubl jejího hypnotizujícího pohledu a stiskl spoušť.
V téže chvíli z houští vyskočilo druhé zvíře. Nevěděl o něm. Nečekal ho a to byla chyba, kterou neměl dopustit. Druhý tvor strhl lovce k zemi, vypuštěná kulka se zaryla do kmene jednoho z okolních stromků a drápy hladce projely lidským oblečením a kůží.
Zaúpěl bolestí, ale rychle se snažil odkopnout tvora ze svého těla, aby mohl dosáhnout na zbraň, jež mu při pádu vypadla z ruky. Neležela daleko. Jen se pořádně natáhnout…

Druh prvního nepřítele se jen tak nedal a při první ráně rukou mřenou na hlavu se ohnal mohutnými zuby a zahryzl se do lidské, pozdě uhýbající, ruky.
Lovce zaplavila nepopsatelná bolest. Nejednalo se pouze o bolest fyzickou, ale i psychickou. Věděl, že prohrál.
Vlkodlačice, přihlížející tomu divadélku, zvesela posměvačně zavyla a její druh pustil lovcovu ruku, aby se k ní mohl přidat.
Chyba.
Lovec se vzpamatoval z prvotního otřesu, zdravou rukou zalovil v kabátě. Do dlaně mu ihned padla rukojeť stříbrné dýky, v okamžiku zaplulo ostří do krku zvířete, zpřervalo krční tepny a způsobilo tak smrtelnou ránu.
Vítězné vytí se proměnilo ve vlčí výkřik bolesti a lovec se urychleně vymanil z pod jeho těla, dřív než ho umírající tvor zavalil.

Opět stanul naproti zvířeti, kvůli kterému sem přišel. Bestie už nevypadala tak pobaveně. Přišla o druha, a jak bylo vidět, i o tajnou zbraň na kterou spoléhala. Oba věděli, že je zle. A on už neměl co ztratit.
Krvácející ruka lákala bestii a její mlsné pohledy ho dráždily. Věděl, co si myslí, tušil, co jí napadá, ale ještě měl pořádný kus zdravého rozumu, aby mohl odporovat.
"Nebudu tvůj. Budeme bojovat, dokud jeden z nás nezemře!"
Řekl důrazným varovným hlasem. Ale i kdyby vlkodlačici před sebou nyní zabil, nemohl se vrátit. Může splnit svůj úkol a zbytek nechat na jiných, nebo se vzdát a nechat se ovládnout touhou, která na něj doléhala, z prokousnuté ruky.
Pozorovala jeho vnitřní boj a oči jí opět hrály posměchem. Dávala mu čas, neútočila. Neměla důvod.

Pohled stočil k místu, kde ho mladý samec strhl a očima pátral po zbrani. Viděl však hlavně svou vražednou práci. Na místo vlčího tvora zde chladlo tělo mladého chlapce. Znovu mu to připomnělo, jak své řemeslo nenávidí.
Vlčice trochu netrpělivě přešlápla a on se vrhl k zemi.
"Pořád mohu udělat svět trochu lepším."
S tou myšlenkou sebral pistoli a už neváhal ani vteřinu. Přetočil se za záda a vystřelil po zvířeti, které proti němu vyběhlo, jakmile provedl rychlý pohyb.
Uhnula se.
Hned za ní vyslal další kulky a nešetřil stříbrem, při boji na život a na smrt musel využít vše dostupné. Příliš si nevšímal, kam se jakou kulkou strefil. Postřehl, že jedna škrtla o bok a další, necelý metr od něho, zastavila rozběhnutou bestii. Ještě jednou vystřelil, ale zbraň cvakla na prázdno.
Krvácející rána v hrudi vypovídala o přesném zásahu. Zvířecí sokyně šokovaně a bolestně zakňučela, pohlédla na ránu a pomalu sesunula své vlčí tělo k zemi. Střelec zůstal ležet a spokojeně se pousmál. Splnil svou misi.

Ještě otočil hlavu a pozoroval, jak zničené zvíře ulehá k poslednímu odpočinku, jak ho její oči proklínají a jak se díky smrtelné ráně mění do své lidské podoby.
Hnědé vlasy, spadající pod lopatky, měly v měsíčním svitu kouzelný lesk. Šedé oči na něj nenávistivě hleděly do posledního dechu, jako na nevěrného manžela a podoba světice mu mlžila zrak.
"Proč musela být taková krása trestána?"
Proběhlo mu hlavou. Sám si najednou nebyl jistý, zda skutečně zabil to podlé zvíře. Bolestná realita ho o tom, ale utvrdila. Naposledy se podíval na svou ruku.
Doufal, že vykrvácí nebo, že se probudí v teple svého domova a půjde dál. Nic. Jen ho přepadala únava.
Věděl, že pokud něco neudělá, dalšího úplňku tyto dva nešťastníky nahradí a lovec bude loven. Otočil se na bok, natáhl se a vytáhl dýku z chlapcova krku.
Nedokázal však proklát vlastní srdce pro vyšší dobro.
Únava zvítězila, bestie také a i to zlo bude žít dál se svou výhrou. On prohrál vše.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 SibylaM. SibylaM. | 2. července 2014 v 14:00 | Reagovat

Fakt dobrý! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama